KONTAKTY

Proutěný svět
tel: +420 721 046 699
napište nám
Výdej zásilek dle dohody

» Adventní věnec na dvojí způsob
Adventní věnce

Některé zvyky máme tak hluboko pod kůží, že bychom přísahali na jejich tisíciletou neměnnost. Pravda je ovšem často jiná – kapr na štědrovečerním stole, nazdobený stromeček v pokoji ani adventní věnec nemají tradici tak dlouhou, jak by se mohlo zdát. A to navzdory tomu, že kapr patřil v klášterech spravujících rybníky k postní stravě, že už staří Germáni věšeli na oslavu slunovratu své zajatce za vlasy na jedli, a že jméno svatého Štěpána (první svátek vánoční 25.12.) řecky znamená věnec.

Adventní věnec jak ho známe, se objevil zřejmě teprve nedávno, a jeho kostru tvořilo kolo od vozu. Prý se to stalo v hamburském sirotčinci Na drsném rohu. Slyšíte to? Už z toho jména fičí severák a za nehty zebe… Spravoval ho pastor Johann Wichem. Před svátky Božího narození roku 1839 na počátku Adventu zavěsil ke stropu zmíněné kolo s devatenácti malými červenými a čtyřmi velkými bílými svícemi: co svíčka, to den do Vánoc a čtyři větší na každou adventní neděli.

Tradice se doplňují

V kostele se adventní věnec poprvé objevil v Cáchách, a to už jeho cesta do domácností nemohlo nic zastavit. Kola z žebřiňáků byla rychle zahalena chvojím a počet postupně zapalovaných svící se ustálil na čtyřech. Kruh věnce je symbolem nekonečné sluneční pouti a tedy Věčnosti, čímž spojuje předkřesťanská vnímání světa s církevní tradicí.

Obyvatelé měst se této novoty rychle chytli, ale kořenů bytí se dotkla na vsi, kde bludičky a trpaslíci z pohádek bratří Grimmů v zimních měsících bloudí příšeřím, mlhou a tmou. Blikající svíčky za okny je přibližují lidským domovům, přičemž o užitečnosti skřítků pro hospodářství nelze pochybovat. Jenom věnec? Ne, je v něm mnohem víc: Kristus je naděje, láska a víra v lepší příští, kruh symbol síly přírody (stejně jako chvojí nebo stálezelený břečťan), sláma, z níž se někdy věnce také zhotovovaly, pak obrazem vracejícího se slunce.

Co budeme potřebovat

Můžeme si připravit více typů věnců: dnes se věnujeme klasickému zdobícímu dveře našeho obydlí – ten by měl vzdorovat nepřízni počasí (podobně jako věnec dušičkový – a adventnímu věnci na stůl, který slouží jako svícen. Nebude milé, když nás slavnostní atmosféra bude provázet celý prosinec?

Potřebovat budeme sušené ovocné plátky, jejichž trvanlivost zvýšíme, pokud je trochu nastříkáme lesklým lakem. Po vyschnutí je po třech kusech navlečeme na středně silný drátek, rozložíme do tvaru vějíře a konce drátku pevně zakroutíme. Vlašské ořechy můžeme nechat tak, anebo je pozlatíme či postříbříme, případně barevně namoříme. Budeme-li je na věnec lepit, lépe se pracuje s polovičními skořápkami. Borové šišky použijeme dobře rozevřené – tomu lze pomoci pomalým sušením v troubě (tak na 80 °C), můžeme je také nařezat na dvoucentimetrové plátky, dlouhé smrkové působí lépe zavřené.

Dřevěné floristické kolíčky mají připevněný kousek tenkého drátu, jímž svazujeme křehké stonky rostlin, jež by se při zapichování do podložky mohly zlomit. Místo nich můžeme použít silnější kulatá párátka. Floristické špendlíky jsou vlastně drátky ohnuté do tvarů písmene „U“, nahradit je lze sponami do kancelářské sešívačky. Lepící pásku použijeme transparentní, hnědou nebo zelenou. Opravdu úžasné ulehčení jakékoliv dekoratérské práce ale představuje tavná lepicí pistole.

Jak se dělá věnec

Vlastnoručně zhotovený věnec dokonale odráží osobnost tvůrce: vždy to jsou originály. Tak zapojte trochu zručnosti, víc trpělivosti a nejvíc fantazie. Na podložky se nejčastěji používají poměrně levné polystyrénové kroužky dostupné v solidním výběru velikostí a síly. Jenže ty mohou pod aranží prosvítat a hůř se na ně lepí jak tavnou pistolí, tak disperzními lepidly. Proto podložku potáhneme papírem, bavlněnou látkou, gázou a nebo polepíme přírodním materiálem, listy či mechem.

Pokud budeme pracovat s lehkými materiály (proutky, sušené květy nebo plody) připravíme si drátěnou podložku, buď kroužek ze silnějšího drátu, nebo slabší dvojitý drát, který můžeme obalit hnědým balicím papírem či barevnou papírovou stuhou. Na takovou plochou podložku lépe upevníme i větší křehké ozdoby – třeba vánoční koule. Tradičním materiálem je sláma. Ze šlahounů révy nebo psího vína připravíme přírodní věnec natolik pěkný, že část podložky můžeme dokonce nechat prázdnou, což působí neobyčejně vzdušně.

Klasikou adventních věnců jsou větvičky chvojí: vězte, že se smrkem se lépe pracuje, než s borovicí. Náš tajný tip jsou větvičky tújí, které jsou ploché, dobře se upevňují a netrčí z věnce jako rozcuchané vlasy uličníka. Oceníme to jak u věnce na dveře, tak u toho na stůl se svíčkami. Větvičky nejlépe připevníme tenkým drátem (túje se i celkem dobře lepí), klademe je stále dokola v jednom směru, dokud podložku zcela nepřekryjeme.

Na dveře a na adventní stůl

Dobře vypadají věnce ozdobené mašlí. Ta vznikne jednoduchým symetrickým aranžmá smyček stuhy a jejích volných konců. Konečný vzhled mašle závisí na šířce stuhy, a ačkoliv její vázání není složité, pokud s ním nemáme zkušenosti, bude chtít trochu času a cviku, než se staneme mistry.

Ustřihneme asi 20 cm stuhy na první dva dlouhé konce. Přeložíme střed stuhy a pevně držíme mezi prstem a ukazovákem. Pak přeložíme neustřiženou stuhu asi 10 cm od okraje a vznikne tak třetí delší konec. Dlouhé konce pevně držíme a vytvoříme středně velkou smyčku tak, aby lícová strana stuhy byla stále nahoře. Smyčka sestává ze dvou částí – horní a spodní. Delší střední smyčku uděláme tak, aby byla vedle, ale ne přímo na předešlé smyčce. Střed držíme pevně. Další dvě smyčky budou asi o 2,5 cm větší. Následují dvě menší smyčky asi o 2,5 cm menší než střední, položené na větší smyčky. Přidáme ještě dvě středně velké smyčky, mašli vezmeme opatrně do druhé ruky a okolo dlouhých konců a smyček ovineme tenký drátek. Konec stuhy zastřihneme podle délky konců. Drátek zakryjeme kouskem stuhy obtočené přes střed a vzadu zalepené tavnou pistolí. Jednu po druhé smyčky načechráme.

Věnec na stůl doplňují čtyři svíce na kalíšcích s bodci, protože voskem pokapaný věnec působí příšerně – o svátečním ubrusu už ani nemluvě. Vratkými svíčkami si říkáme o malér, hasiče, pojišťovnu a nebo funebráky. Bodce ale uspokojivě nahradí hřeby, které protknou podložku tak, aby na hroty bylo možné svíce upevnit. Vzhledem k přímému plameni je poněkud riskantní na adventní dekoraci mít převahu sušených květin, jejímu slavnostnímu charakteru sluší živé kytky a na venkovní věnec použijeme hlavně šišky a nejrůznější tobolky.

Text a foto NAŠE HOBBY (NH)

OGVkOT