KONTAKTY

Proutěný svět
tel: +420 721 046 699
napište nám
Výdej zásilek dle dohody

ZBOŽÍ V AKCI

NEJPRODÁVANĚJŠÍ


» Jak pěstovat proutí
Pěstujeme proutí na výrobu vlastních výrobků.

 

U nás se vyskytuje  jednadvacet domácích druhů vrby! Určitě se tedy najde některá ze stromovitých, keřovitých či zakrslých vrb která u vás roste. K řezu se hodí většina z dostupných druhů.

Pokud máme naplánovaný nějaký větší projekt pletení, budeme potřebovat  větší množství proutků a tak si založíme prutník. Tak, abychom měli dostatek materiálu, když budeme potřebovat.

Prutník je možné založit jen na takovém místě v zahradě, kde je i v létě vlhko, ne však stále zamokřeno.

Čerstvé vrbové řízky se sázejí časně zjara (případně na podzim) do kypré půdy propracované do hloubky dvaceti centimetrů.

Po prvním roce růstu se zakořeněné pruty v zimě musí ostříhat. To se dělá až úplně u země, aby vznikl pahýl – „babka“, která každým rokem obroste novými pruty. Ty už potom budeme sklízet. Sklizeň je nejlepší naplánovat na dobu vegetačního klidu, kdy pruty nejsou narašené.

Další možností, jak získat pruty, je porozhlédnout se po okolí. Vrbu většinou najdeme někde v polích, u rybníka či potoka, nebo u plotu. Možná i někoho znáte, kdo vrbu na svém pozemku má a seřezává ji a pruty vám rád věnuje, například vrbu jívu mívají v zahradě včelaři.

Jak tedy konkrétně na pěstování?

Pozemek si připravíme:


pozemek nesmí být u lesa ve stínu nebo částečně zatopen
odplevelení pozemku na podzim chemickým postřikem
poté zaoráme
vyhnojíme pozemek chlévským hnojem
hluboká orba na podzim, plevel na povrchu se dostává dolů, nahoru se dostane půda, která 
neobsahuje zárodky plevelu
na jaře zkultivujeme pozemek pro lepší sázení řízků do měkké půdy

Zvolíme si odrůdu sazeniček

Vrbové řízky stříháme co nejtěsněji před výsadbou, aby nevysychaly. Tlustou spodní část odstřihneme a ze střední části nastříháme řízky 20-25 cm dlouhé 1 cm nad vrchním očkem. Kratší řízky používáme v mokrých půdách, delší řízky 25 cm dáváme do půd sušších. Před výsadbou je uložíme na stojato do chladna a sucha spodní částí do písku nebo zeminy, aby nevysychaly.

použijeme jen kvalitní sadbu
proutí nesmí být napadené škůdci, ani chorobami
sázíme jeden druh pohromadě
proutí se stříhá na sazenice před výsadbou
stříháme na délku 20 - 25 cm, jen 2/3 silného prutu, slabé špičky pruty se neřízkují
před výsadbou sazenice možíme proti přezimujícím škůdcům
pokud se výsadba zpozdí, sazenice zakládáme do země

Pro výsadbu prutníku je důležitý spon. Řídíme se bonitou půdy. V dobrých půdách sázíme hustěji, v horších půdách nebo ve špatných půdách volíme spon řidší. Uvažujeme i růstové vlastnosti vrb. Bujně rostoucí vrby (konopina, mandlovka) sázíme do sponu 60 x 10 cm, středně bujné (americká, rakytníkolistá) sázíme do sponu 60 x 12 cm a slabě rostoucí vrby (rakovice, červená) do sponu 60 x 5 cm a více. Vzdálenost řádků volíme 50-60 cm pro snadnější kultivaci strojem. Při hustém sponu se proutí nevětví, vyrůstá štíhlé a rovné a naopak. Při výsadbě prutníku je nutno počítat s úhynem sazenic 15% a vznikem mezer v řádcích.

Čas výsadby
Nejvhodnější je časné jaro, při pozdější výsadbě bývají řízky dosti narašené. Když se z oček řízku již vytvoří větvičky a po délce řízků vyrůstají kořínky, které se při výsadbě ulamují, vrbové sazenice je oslabena a pomalu se rozvíjí. Teplé jarní větry způsobují vysychání řízků. Proto sázíme do kypré, dobře zpracované půdy, jen částečně oschlé. Prutník se dá vysazovat i na podzim, a to v případě, když pozemek na jaře bývá zaplavován vodou a výsadba prutníku by byla pozdní. Při podzimní výsadbě prutníku je nebezpečí nadzvednutí řízků mrazem, proto zatloukáme hlouběji do země.

Ošetřování

odplevelování mechanické - plečkování a okopávání
odplevelování chemické
ochrana proti zvěři, která ráda spásá mladé výhonky proutí z jara dočasným oplocením 
okopávání
lesní drůbež pomáhá zamezení rozmnožování brouků a larev ve vrbovně
pokud se ve vrbovně vyskytuje spodní voda, doporučuje se vysázet na kraje topoly, aby 
vodu odčerpávaly a zamezily, aby proutí bylo přebujelé - křehké.

Sklizeň

Proutí se sklízí v době vegetačního klidu po opadu listu. Většinou je to období listopad - březen, podle klimatických podmínek. Může se sklízet po celou zimu, pokud nejsou babky pod vysokou vrstvou sněhu. Sklízejí se všechny jednoleté výhonky na babce. V nově vysazeném proutníku to bývají jeden až dva výhony, nevhodné pro jemnější košíkářskou práci. Jednoleté výhony seřezáváme těsně u země, abychom nepoškodili babku. Řez musí být krátký, šikmý a hladký. Proutí řežeme sklízecími noži - šnicary, které mají řeznou část srpovitě zahnutou a nůž má delší rukoje». Řežeme-li proutí výše nad babkou, vzniknou předčasně vytažené babky a zvětší se plocha pro zimoviště škůdců. Sklizeň se v poslední době mechanizuje upravenými žacími stroji s rovnou žací lištou. Přesto se po sklizni musí babky upravit ručně. Nařezané proutí se svazuje do otepí. Výjimečně se provádí sklizeň v době vegetace, která se volí tehdy, naroste-li proutí tlusté a dlouhé a potřebujeme pro příští rok proutí slabší.

Proutí se dále vaří průměrně 4-6 hodin a poté chladí. Proutí se poté loupe a dále zpracovává např. mízuje, suší, dosouší a skladuje ve vzdušných skladovacích prostorech na dřevěných podlážkách asi 30 cm nad podlahou, aby pod skladovaným proutím proudil vzduch a materiál neplesnivěl.

MjJjNmF